Telefon: +420 494 534 025  | Email: oms.rk@seznam.cz | Adresa: Střelnice – Na Láni 1833, Rychnov nad Kněžnou 516 01 | ČÚ: 115-1138780227/0100 | IČ: 67777660 | Datová schránka: 

Výstava jeleních shozů - MS Dobré 2010

Myslivecké sdružení Dobré poskytlo svou chatu ve stráni u Hlinného k uspořádání přehlídky letošních shozů orlickohorských jelenů. Byl to již třiadvacátý ročník, který soustředil 85 párových a nepárových shozů parohů. Jejich největší počet - devatenáct - představil Richard Poláček z Honebního společenstva Uhřínov. Zazněla i čísla: Jakoubek – 168 bodů, průměrná délka 84, očníky 28,50, opěrák 30,50, růže 19,50, první obvod 13, druhý 12, Nespěchal – 169 bodů, délka 86, očník 29, opěrák 33, růže 23, obvod 13 a 12. A zazněl shozový příběh MUDr. Karla Jakoubka: Byť dlouhá léta myslivcem, nepodařilo se mu nalézt jediný jelení shoz. Když letošního 8. března vyrazil odpoledne do revíru, šel založit černé k jedné kazatelně v kačerovské části honitby. A tam získal svůj první jelení shoz. Na stejném místě objevil druhý den shoz do páru, který nebyl zrovna ledajaký. Patronka Diana mu byla víc než nakloněná - u kazatelny postupně našel další shozy, takže se mu jich za čtrnáct dní celkově urodily čtyři páry. Ten první byl nejsilnější.

Druhou nejpočetnější kolekci shozů představoval ing. Vladimír Pop z honitby Lesy Janeček – bylo jich devatenáct: „V první věkové třídě jsou tříletí až čtyřletí osmeráci, vesměs to byli průběrní jeleni. Ve druhé věkové jsou zastoupeni jak jeleni nadějní, především to je korunový desaterák, tak průběrní, konkrétně jde o vidlicového desateráka zhruba pěti či šestiletého. Nejstarší je minimálně desetiletý vidlicový desaterák - jde o jelena, jehož shozy máme z loňského roku, kdy byl vidlicovým osmerákem s orlími očníky. Letos má přibližně 170 bodů. Ten shodil koncem února, mladší jeleni shazovali během března.“

Další honitby byly zastoupeny následovně: Liberk-Hláska jedenácti shozy, Rokytnice v Orlických horách šesti, Kolowratské lesy dvěma, Osečnice dvěma, Slatina-Rybná nad Zdobicí dvěma shozy a Brocná-Svinná jedním shozem. Jedenáct shozů přivezli a představili polští jelenáři. Richard Poláček vysvětlil, proč zrovna v uhřínovské honitbě zanechalo tolik jelenů parohy: „Zvěř se k nám stahuje, protože se tady polaří. Kdyby se tu dejme tomu jen páslo, jeleni by k nám nešli.“   

Když Jan Včelák z honitby Kolowratské lesy informoval o shozu jelena na počátku třetí věkové třídy ze zdobnické přezimovací obůrky, uvedl, že od něj mají tříletou postupku, dokládající, že jde o nadějného jelena, jeho paroží nabírá. Při tom Jan Včelák veřejně pochválil práci fenky bavorského barváře Borky z Bormanských strání Aleše Izáka při hledání shozů – paroh natáhla na osm metrů a vyhrabala ho zpod sněhu.  

Novinkou při přehlídce jeleních shozů proti na Rychnovsku zavedené tradici bylo vyhlášení nejnadějnějšího jelena podle předvedeného páru. I když bylo vícero námětů - např. v úvahu přicházeli jeleni z honiteb Kolowratské lesy, Lesy Janeček, Uhřínov - vítězně vyšel jelen, který své loňské paroží shodil ve slatinské honitbě. 

I když oficiální část přehlídky jeleních shozů skončila, areál doberského mysliveckého sdružení se nevylidnil. Jelenářští odborníci i laičtí obdivovatelé královské vysoké si měli co povídat, zblízka se zabývali shozy a také se posilovali z myslivecké kuchyně v chatě.  A když došlo k podání pravic na rozloučenou, zaznělo: „Takže zase příští rok. V Orlickém Záhoří.“ Přehlídka jeleních shozů se tam má vrátit po šesti letech. 

Text a snímky Ludvík Uhlíř