Představte si, že jdete na večerní procházku do Dřízenského lesa a najednou se vedle Vás ozve hlasité „réprép, réprép“. Co by to mohlo být? Že by přerostlý cvrček? Letošní rok byl pro mnohé z nás obohacen o nová poznání a to třeba i v podobě chřástala polního (Crex crex), který byl objeven díky obyvatelům z Vojenic.
Chřástal polní patří mezi nejvíce ohrožené ptačí druhy Evropy, řadí se do čeledi chřástalovitých. Je menší nežli malá koroptev polní, ale s hlasitostí předčí lecjakého pěvce. Rád obývá podmáčené louky a řidší porosty s minimální výškou 20 cm. S chřástalem se můžeme v ČR setkat od konce dubna do října. Jeho hlavní potravu tvoří drobní bezobratlí a semena trav. Zvuky „réprép, réprép“ vydává kohoutek, a to hlavně v nočních hodinách, až do poloviny července. Na zimu chřástal odlétá do jihovýchodní Afriky. Sameček si svým hlasitým voláním hledá samičku a po úspěšném spáření a zasednutí slepičky na vejcích si letí hledat jinou. Pokud ji nenajde v blízkém okolí, mnohdy letí i o stovky kilometrů dále. Snůška obsahuje okolo 10 vajec. Slepička sedí na vejcích 15 až 21 dní a po vylíhnutí se mláďata osamostatňují po dvanáctém dnu. Poté slepička může hnízdit podruhé.
Na objevení chřástala má velkou zásluhu znalec tohoto druhu. Petr Culek ve svém životě zažil mnohé. Od počátku života stráveného na Vysočině, přes KRNAP, Krušné hory apod., konče u nás na Vrchách. Dokázal tedy odpovědět i na otázku svých sousedů z Vojenic, kteří se ho tázali, jaké zvíře vydává každou noc tak specický zvuk. Osobně jsem znal chřástala jen z vyprávění, a proto se mi rozsvítily oči okamžitě, jakmile se přede mnou Petr o chřástalovi zmínil. Znám lokality v Orlických horách, kde byly z důvodu výskytu chřástala odložené senoseče. A tak jsme společně s adepty myslivosti Přemkem Pinkasem a Tomášem Tošovským provedli průzkum chřástala na lukách za Vojenicemi
Pomocí nahrávky jsme zjistili výskyt minimálně tří kohoutků v blízkém okolí. Tento zajímavý tvor se nedá zhlédnout pronásledováním nýbrž vyprovokováním pomocí zvuku jiného chřástala. Aby měl šanci hnízdit a vyvést mladé, oslovili jsme s Petrem Culkem Martina Bricha, který má zkušenosti díky spolupráci s CHKO a podobnými organizacemi. Martin mě navedl správným směrem, za což mu děkuji, a tak jsem mohl rozjet akci na pomoc Chřástalovi. Začal jsem pátrat po uživatelích pozemku a postupně je obeznávat s přítomností chřástala polního. Nutno dodat, že jsem si při tom mnohé uvědomil. Například to, jak je dnes těžké hospodařit. I zemědělství je totiž propletené složitou administrativou a tak situace, především malých zemědělců, není jednoduchá. Snažil jsem se nalézt kompromis a nebylo to jednoduché. Chřástal potřebuje nějaký čas, aby hnízdil a vyvedl mladé, zemědělce zase tlačí termíny. Ale měl jsem štěstí, že jsem narazil na rozumné lidi, se kterými se dalo na poslední chvíli domluvit odložení senosečí. Senoseč měla být provedena do 31.července, což byl doslova šibeniční termín. Pak by zemědělcům hrozila sankce. Senoseč všichni odložili dle domluvy a provedli v termínu. Jak říká Martin Brych ,,Zachráníš bobra, zahubíš les." A bylo to podobné i v tomto směru.
Rád bych jménem svým i jménem příznivců chřástala poděkoval panu Ing. Aleši Píchovi, Václavu Bartošovi a farmě Třebešov za odložení senosečí. Svým vstřícným jednáním dali šanci na návrat tohoto živočišného druhu. S přítomností chřástala polního byl obeznámen i Státní zemědělský intervenční fond, s paní Ing. Marcelou Štefkovou. Ta mi vše ochotně vysvětlila a zkontaktovala mě s CHKO, za kterou se mnou jednala paní Ing. Štěpánka Haldová a pan RNDr. Václav Pavel. Ti si tuto lokalitu
zaznamenali do map výskytu tohoto živočišného druhu.
Chřástale, snad se brzy opět shledáme!
Lukáš Vašata, jednatel MS Háj Voděrady, Lično